Jičín

Okresní město Jičín se nachází na horním toku Cidliny uprostřed Jičínské pahorkatiny, 10 km jižně od Lomnice nad Popelkou, 12 km východně od Sobotky, 12 km severozápadně od Kopidlna a 12 km jihozápadně od Nové Paky.
Město bylo založeno na návrší nad řekou Cidlinou počátkem 14. století a jeho největší rozmach byl spojen s generálem Albrechtem z Valdštejna (1580–1634). Ten měl zájem přeměnit Jičín na město svého frýdlantského vévodství. Jeho plány však zhatila smrt.
Poutní kostel sv. Ignáce je nejstarší dochovanou stavbou v Jičíně. Vznikl v první polovině 14. století a byl zasvěcený sv. Jakubovi. V roce 1391 byl přestavěn na gotické síňové trojlodí. Při velkém požáru v roce 1589, který postihl město, shořela střecha, sesulo se klenutí lodi a pilíře, zničeno bylo také veškeré vnitřní vybavení. Město se po tomto požáru nemohlo dlouho vzpamatovat, a teprve v r. 1597 byl chrám opraven. Gotické konsoly v lodi byly nahrazeny renesančními, které jsou zachovány dodnes. V roce 1622 přestal být chrám evangelickým a byl předán do prozatímní správy jezuitům. Sakristie v západním průčelí byla přistavěna roku 1670, po dalším požáru následovala přístavba dnešní lurdské jeskyně. Zároveň byla nově zaklenuta loď kostela, jehož věž byla do dnešní podoby upravena po roce 1778. Zatímco původní gotická sakristie přiléhající k presbytáři byla časem zbořena, tři gotické předsíně, jimiž se vstupovalo do trojlodí, zůstaly zachovány, západní vstup byl ale zazděn. Za kostelem se rozkládá blok jezuitských budov: západně od kostela je to čtyřkřídlá budova koleje (výstavba: 1628-1632), z ní na sever vybíhá budova gymnázia (výstavba: 1627-1628) a dále budovy semináře (výstavba: 1684-1692). Během 17. století ještě potom vznikly dva kostely ve městě. První byl zasvěcený sv. Jakubovi (nyní farní) a druhý P. Marii Bolestné de Sale.
Poutní tradice je spojena s přinesením milostného obrazu P. Marie Rušánské roku 1637 z Ruska (jde o tzv. Vladimirskou ikonu). Obraz proslul četnými zázraky. Nejstarší zmínky o nich jsou z roku 1648. Velmi barvitá a bohatá na četné alegorie byla "Slavnost prvního věku Rušánského obrazu", která se v Jičíně konala roku 1737 při stoletém jubileu přenesení obrazu do Jičína. K oslavě obrazu Panny Marie vyrostla ve městě četná příležitostná lešení: Na prvním z nich byla znázorněna "Noc prvního věku Maria měsíc náš v noci". Myšlenkou výzdoby druhého lešení bylo "Svítání prvního věku Maria denice na úsvitě". Lešení třetí mělo ideu "Den prvního věku Marie slunce ve dne". Na lešením čtvrtém byla představena "Mariapříčina naší radosti".Slavnostní procesí připomínalo vítězství nad Kacířstvem a znamení potěšení, které se městu dostalo po navrácení míru. Idea slavnosti pronikla také do ikonografie titulní rytiny v Lauritschově spise.
Hlavní poutě se slaví vždy první neděli v červenci (sv. Jakub Starší) a následně první neděli v srpnu (sv. Ignác z Loyoly). Dále v neděli 2. 7. (či po ní) se slaví svátek Navštívení Panny Marie a v neděli 8. 12. (či po ní) svátek Panny Marie počaté bez posvrny prvotního hříchu.
Mše sv. v poutním chrámu sv. Ignáce se konají běžně ve středu ráno v 7:30 hodin, ve stejný čas také v pátek, v sobotu v 18:00 hodin (s nedělní platností) a neděli taktéž v 18:00 hodin. Ve farním kostele sv. Jakuba je mše sv. každý den v 18:00 hodin a v neděli v 9:00 hodin.