Malé Svatoňovice

Poutní místo Malé Svatoňovice leží ve východních Čechách na úpatí Jestřebích hor mezi Trutnovem a Náchodem. Malé Svatoňovice mají vlastní duchovní správu a patří do trutnovského vikariátu.
Počátky tohoto poutního místa sahají do roku 1715, kdy rolník Václav Šrejber zavěsil na suchou třešeň nad studánku se sedmi prameny dřevěnou skříňku se soškou Panny Marie. Po pěti dnech od vyvěšení sošky došlo k prvnímu zázračnému uzdravení epileptika Davida Droeschela ze Slavětína, který ve snu viděl obraz Panny Marie na třešňovém stromě nad sedmipramennou studánkou. Vnitřní hlas ho vybízel, aby šel ke studánce, omyl se vodou a pil ji. Když se sen několikrát opakoval, nechal se 1. listopadu 1715 (na Svátek všech svatých) do Svatoňovic ke studánce dovézt na trakaři. Vodou se omyl, napil se a vroucně modlil k Panně Marii. A skutečně se zázračně uzdravil. Domů se pak vrátil pěšky. Celá tato událost byla důsledně prozkoumána. Údaje byly uloženy v úpické faře. Druhou událostí bylo „uzdravení“ samotné třešně nad studánkou. Rok po prvním zázraku, na svátek sv. Jana Křtitele, tj. 24. června 1716, přesně sedm let po svém uschnutí, třešeň rozkvetla na sedmi větvích a po třech měsících, na svátek sv. Václava, se na ní červenaly třešně.
Tyto události rozšířily věhlas studánky natolik, že majitelka náchodského panství, kněžna Anna Victoria Piccolomini de Arragona, vévodkyně z Amalfi, nechala v roce 1732 nad studánkou vystavět barokní kapli, do níž byla později umístěna působivá mozaika Madony Svatoňovické. V roce 1733 se začalo se stavbou barokního kostela zasvěceného P. Marii Sedmiradostné a v roce 1831 byl kostel empírově přestavěn. Kromě vlastního poutního kostela a kapličky nad studánkou přibyla ještě další místa k uctívání. Například kaple sv. Tadeáše či P. Marie Lurdské a Mariánský sad v kopci nad kostelem, ve kterém bylo koncem 19. století postaveno sedm zděných kapliček romantické architektury s výzdobou na téma sedmi radostí Panny Marie. O rok později byly doplněny o křížovou cestu, která obsahuje dřevěné kříže se čtrnácti plastikami jednotlivých zastavení. V letech 1902 až 1905 byl v Mariánském sadu na konci křížové cesty vybudován Boží hrob s vnitřní výzdobou z araukaritů, vysvěcený 8. dubna roku 1906. Ležící sochu Krista z alabastru zhotovil řezbář Antonín Sucharda z Nové Paky.
Hlavní pouť se slaví v neděli po slavnosti Nanebevzetí Panny Marie, anebo v týž den, když neděle přijde na 15. srpen. Mše svaté o hlavní pouti se slouží dopoledne v 8:30, v 10:30 a odpoledne ve 14 hodin.
Na závěr by bylo vhodné uvést, že v Malých Svatoňovicích se narodil Karel Čapek, přední český spisovatel. Bylo to v době, kdy život tohoto místa neurčoval pouze statut poutního místa, ale také to, že v okolí obce vrcholilo hornictví. Ale to už je jiná historie...